Liberál vs Sociální inženýr
Liberální názory jsou vlevo a názory sociálního inženýra vpravo. Podívejme se na témata současnosti, kde je lze od sebe snadno odlišit.
Elektromobilita a zákaz aut se spalovacím motorem
| Zásadně proti plošnému zákazu. Liberál se bojí, že zákaz spalovacích aut udělá z vlastnictví vozu luxus pro bohaté a omezí svobodu pohybu zbytku populace. | Podporuje stanovení pevného data zákazu. Sociální inženýr to vnímá jako příležitost k celkové proměně: méně aut ve městech, více sdílené mobility a konec „nadvlády“ automobilismu. |
Bytová politika
| Vnímá byt jako soukromý majetek a investici. Řešení vidí v radikální deregulaci stavebního zákona – tedy aby se stavělo tak moc a tak rychle, až cena přirozeně klesne. Odmítá trestat majitele prázdných bytů, protože věří, že právo majitele nakládat se svým majetkem je důležitější než státní plán na zaplnění čtvrtí. | Vnímá bydlení jako základní právo, které trh nedokáže zajistit spravedlivě. Navrhuje zdanění prázdných bytů, povinné kvóty pro „dostupné bydlení“ v každém novém developerském projektu nebo dokonce cenové stropy na nájemné. Chce město, které je sociálně vyvážené podle jeho tabulek. |
Trh práce a gender
| Věří ve svobodu smlouvy a výkon – meritokracii. Pokud si majitel firmy chce do vedení vybrat jen muže (nebo jen ženy), je to jeho právo a jeho riziko. Stát by měl pouze zajistit, aby nikdo nebyl u zkoušek nebo pohovorů diskriminován, ale nemá diktovat finální složení týmu. | Věří, že historické nespravedlnosti a předsudky lze zlomit jen kvótami a povinnou transparentností platů. Pokud ve vedení firmy není 50 % žen, je to pro něj systémová chyba, kterou musí stát „opravit“ administrativním zásahem, aby společnost vypadala „správně“. |
Nákup velkého auta do města
| Pro liberála je auto soukromým majetkem a výrazem osobní svobody. Pokud někdo chce jezdit po Praze v pětimetrovém SUV, je to jeho věc, pokud za to zaplatí tržní cenu. Liberál neřeší „velikost“ auta zákazem, ale cenou. Motto: Auto je „kapsa svobody“ a soukromí. | Sobecké a neefektivní využití veřejného prostoru. Prosazuje zákazy vjezdu do center a zužování pruhů. Sociální inženýr vidí město jako omezený ekosystém, který musí být „optimalizován“. Motto: Auto je neefektivní prvek, který patří na záchytné parkoviště. |
Green Deal
| Liberál vidí klimatickou změnu jako tržní selhání (tzv. externalitu). Pokud vypouštění CO2 škodí, musí mít svou cenu. Jakmile je cena stanovena, zbytek už liberál nechává na lidech a firmách. Dobrovolnost a inovace: Věří, že bohatství vytvořené svobodným trhem je jediný způsob, jak zaplatit drahé ekologické technologie. | Pro sociálního inženýra je Green Deal nástrojem k celkové přestavbě civilizace. Snaží se ovlivňovat, co lidé jedí (daně na maso, cukr), jak bydlí (povinné renovace budov) a jak se hýbou (podpora sdílené mobility na úkor vlastnictví auta). sází na masivní státní zásahy (např. Sociální klimatický fond). Stát nejdřív vybere peníze (povolenky, daně) a pak je „moudře“ rozdělí těm, kteří se chovají podle jeho představ. |
Zdravá strava
| Říká: „Moje tělo, moje volba, můj cholesterol.“ Pokud se chci projídat k infarktu, je to moje věc. Liberál připouští, že takový člověk může platit vyšší zdravotní pojištění, ale zásadně odmítá, aby mu stát zdražoval bůček nebo limonádu jen proto, že úředník chce mít v tabulkách delší průměrný věk dožití. | Chce pomocí spotřebních daní na nezdravé věci (cukr, červené maso, alkohol) vychovat „zdravějšího a levnějšího občana“ pro zdravotní systém. Vnímá člověka jako někoho, kdo neví, co je pro něj dobré, a musí být k dobru „postrčen“ (tzv. nudging). |
Inkluze
| Ochrana individuality a konkurence ve školách. Nadané dítě má právo na maximum svých možností. Pokud inkluze snižuje laťku pro všechny, je to cesta k průměrnosti, která poškozuje společnost i jednotlivce. | Společenský smír nad individuální výkon. Nadané dítě má povinnost být solidární s kolektivem. Podprůměrné dítě má nárok být v kolektivu i když ho brzdí. Je důležitější, aby se děti naučily žít spolu v různorodé společnosti. |
Migrace
| Vybíráme si lidi, ne kvóty. Pro liberála je migrace otázkou poptávky a nabídky (stát poptává bezpečnost a pracovní sílu, migrant nabízí dovednosti). Pokud se obě strany shodnou, je to v pořádku. | Migrace je řešení našich demografických problémů, které musíme centrálně řídit. Prosazuje státní dotace pro neziskovky, které budou migraci „usnadňovat“ a školit majoritu v citlivosti k migrantům. |
Nejznámějšími sociálními inženýry v historii jsou Mao Ce-tung, Stalin a Hitler. Dnešní sociální inženýři jsou sice zatím k těm, co s nimi nesouhlasí mnohem jemnější, ale ten myšlenkový vzorec (víra, že elita má právo shora přetvářet společnost podle své vize) je to, co na nich liberálům tolik vadí.
Jsou to v jádru takoví malí diktátůrci, jako ti výše vyjmenovaní. Ti používali stejné myšlenkové pochody, ale už bez demokratických brzd liberálů. S diktátory sdílejí též pocit morální nadřazenosti. Oni totiž necítí pochybnost, když vám něco nařizují či zakazují – cítí se při tom morálně nadřazeně.
Liberálové (jako např. F. A. Hayek nebo Karl Popper) v reakci na Hitlera a Stalina varovali před tzv. „pýchou rozumu“ (Fatal Conceit). Je to přesvědčení, že:
- Jeden člověk nebo skupina může mít dost informací na to, aby naplánovala životy milionů.
- Lidské utrpení je „nezbytná cena“ za dosažení dokonalého konečného stavu.
Sociální inženýr se ptá „Jak musíme lidi změnit, aby zapadli do mého ideálního systému?“
Pro sociálního inženýra je demokracie „krásná věc“, ale jen do té doby, dokud lidé volí „správně“. Pokud ne, nastávají tyto kroky:
- Demokratický deficit: Snaha přenášet rozhodování z parlamentu (kde jsou volení zástupci) na nevolené expertní komise, evropské úřady nebo soudy. Tam totiž „hlas lidu“ tolik neruší.
- „Výchova k pokroku“ skrze neziskový sektor. Protože v demokracii nelze (zatím) lidi prostě umlčet, nastupuje fáze „formování nového člověka“.
- Prohlásí své politické cíle za „vědecký fakt“ nebo „lidské právo“. Tím okamžitě vyloučí oponenta z diskuze. Kdo nesouhlasí, není oponent, ale „popírač vědy“ nebo „nepřítel lidských práv“. Tím ospravedlní cenzuru, kterou by si jinak v demokracii nedovolili. Jiná řešení stejných problémů jsou tím vyloučena.
- Devalvace voliče „O tak složitých věcech by lidé neměli rozhodovat v referendech nebo volbách.“ A lidé jsou „obětí dezinformací“, proto je třeba jejich volbu korigovat. To je počátek konce demokracie a nástupu progresivistické totality.